Jaké jsou vánoční svátky v ostatních zemích?

Jak probíhají vánoční svátky mimo Českou republiku? Všichni si vzpomeneme na amerického Santa Clause a vánočního krocana nebo na britský vánoční puding. Ale co státy jako Španělsko, Dánsko nebo třeba Japonsko a Řecko? Přečtěte si o nejzajímavějších vánočních zvycích.

Španělsko

Španělsko má stejně jako Češi slavnostní večeři 24. prosince, jen na talířích mají jako hlavní chod nadívaného krocana, plody moře, jehněčí nebo vepřové. Dárky si dávají většinou v tento den, aby si děti užily dárky přes vánoční prázdniny (dříve se rozdávaly až 6. ledna na Tři krále).

Po štědrovečerní večeři navštěvují někteří Španělé tzv. kohoutí mši, která získala název podle legendy vyprávějící, že to byl právě kohout, který byl prvním oznamovatelem Ježíšova narození. Zatímco u nás pak bujaré oslavy v ulicích probíhají až na Silvestra, Španělé se už 24. prosince vycházejí do ulic bavit a hrát na hudební nástroje.

Mezi vánoční rituály patří i vánoční loterie, kdy si lidé kupují losy a úřad španělské státní správy vyplácí mezi občany každý rok velké částky. Tato loterie má ve Španělsku obrovskou tradici, protože existovala už během občanské války ve 30. letech 20. století. Mezi Vánoci a Silvestrem slaví 28. prosince občané ještě Den svatých neviňátek, který se podobá aprílu a souvisí s připomínkou legendy o Herodově vraždění dětí.

Itálie

I Italové mají bohatou večeři 24. prosince. Tradice rozdávání dárků se tříští, stejně jako osoba, která by je měla rozdávat, a to podle různých oblastí. Dárky děti dostávají 24. nebo 25. prosince nebo až 6. ledna, může je nosit Babbo Natale (podobný Santa Clausovi) nebo Gesú Bambino (malý Ježíšek) nebo hodná čarodějnice Befana. Je to nehezká stařena s otrhaném oděvu s kloboukem na hlavě a se špičatým nosem. Přilétá v noci 6. ledna na koštěti s velkým pytlem a nosí sladkosti, nebo uhlí.

Dánsko

Dáni dodržují tradici adventního věnce. Svíčky symbolizující 4 stupně lidského života: dětství, mládí, dospělost a stáří. Dáni servírují během oslavné večeře nadívanou husu s brambory v omáčce a červeným zelím a jako dezert i sladký rýžový nákyp, ve kterém všichni hledají jedinou zapečenou mandli. Kdo ji najde, dostává dárek.

O vánočních svátcích se po domech rozmisťují obrázky a figurky vánočních skřítků a postupně se zapalují svíčky očíslované čísly 1 až 24. stejný počet je i televizních večerníčků s vánoční tématikou, které byly původně určené jen dětem, ale v rámci tradice je často sledují i dospělí.

Už během 24. prosince se Dánové navštěvují s širší rodinou a kamarády a předávají si dárky, které rozbalují večer u ozdobeného stromečku. Mezi další rituály patří „tancování“ kolem stromečku. Všichni přítomní se chytnou za ruce, vytvoří pohyblivý kruh kolem stromku a zpívají koledy.

Japonsko

Ačkoliv je pro Japonce rozhodně důležitějším svátkem Nový rok, Vánoce slaví také. Vánoce pro ně ale nejsou náboženskými svátky, vnímají je jako dny lásky a štěstí a jako romantický den pro páry, které si mezi sebou dávají dárky a tráví spolu čas.

Překvapivé je, že se zde vyvinul zvyk dávat si na štědrovečerní večeři kuře. A ne ledajaké. Lidé hojně navštěvují řetězec KFC, kde je častokrát nutné si s předstihem objednat stůl (KFC zde spustilo vánoční kampaň už v roce 1974!). Jako dezert je v Japonsku nejznámější piškotový krémový dort s jahodami. 25. prosince je pro ně klasický pracovní i školní den.

Řecko

Mnoho Řeků umísťuje do oken a do zahrad loďky ověšené světelnými řetězy. Vánoce se slaví 25. prosince a dárky nosí Santa Basil většinou až v noci na Nový rok, kdy je děti nacházejí pod postelí.

O Štědrém dni chodí malí koledníci od domu k domu, zpívají vánoční píseň nazvanou Kalanda, hrají k tomu na hudební nástroje a přejí vše dobré. Koledníci mohou být obdarováni cukrovím nebo třeba kousky sušeného ovoce.

Hlavním pokrmem je vepřové maso v podobě rolády s bramborem nebo nadívaná krůta. Klasickým vánočním pokrmem je chléb Christopsomo připomínající vánočku.

Island

Mezi 12. a 24. prosincem přinášejí dětem do připravených bot za okny drobné dárky vánoční skřítci. Je jich třináct a podle legendy nejsou příliš přátelští. Naopak umí pěkně škodit (a k tomu mají jména jako Okenní nakukovač, Práskač dveřmi či Vylizovač hrnců).

Během samotného Štědrého dne je na dárcích napsáno, od kterého člena rodiny jsou. U nás si na Velikonoce nadělujeme něco nového na sebe, aby nás „nepokakal beránek“ a Islanďané mají podobný zvyk o Vánocích. Dávají si něco nového na sebe, aby jim nikdo nesnědl bohatou večeři, případně aby vánoční kočka nesežrala přímo je.